Paraziti
8. 5. 2007
Ochrana koní proti parazitum
Parazité koní mohou velmi negativne ovlivnovat zdravotní stav a pohodu koní všech vekových skupin. Zvlášte mladší vekové kategorie, které jsou odchovávány pastevním zpusobem jsou vystaveny parazitárním invazím nejvíce a proto jim musíme venovat zvýšenou pozornost nejen preventivní, ale i kurativní. Parazitózy rozdelujeme na vnejší a vnitrní. Vnejší parazitózy s klinickými projevy vetšinou odhalí sám chovatel. Po diagnostice parazita veterinární službou a aplikaci odpovídajícího antiparazitika dochází pomerne rychle k uzdravení bez dalších následku. Jiná situace nastává u invazí vnitrních parazitu, které bez terapie mohou koncit napríklad vážnou kolikou a smrtí .
Vhodný program pravidelného odcervování je proto nezbytný. Úcinný preventivní program má za cíl prerušení cyklu a rozmnožování parazitu. Nedelejme si však iluze, že se mužeme parazitu zbavit jednou provždy. Existuje množství ruzných druhu parazitu, kterí užívají kone jako hostitele ve svém vývojovém cyklu. Stupen poškození organizmu kone závisí na jeho druhu, životním cyklu ( zda zustává na jednom míste, nebo migruje po celém tele), množství jedincu a samozrejme na aktuálním zdravotním stavu zvírete.
Parazitární infekce se dejí predevším orální cestou (pres trávicí cesty), intrauterinní ( pres delohu), laktogenní ( pri sání mléka) a perkutánní (pres kuži). Pro prenos infekce hrají duležitou roli tzv. vektory. Pro primární vektor je charakteristický prímý úzký kontakt s parazitem, který vede následne k ruzným klinickým projevum onemocnení. Pro sekundární vektor je charakteristická cesta pres mezihostitele, který v následných dalších vývojových stádiích muže teprve vyvolat zmeny zdravotního stavu.
Malí strongyli
Jsou nejbežnejším parazitem koní a jsou pritom velmi nebezpecní. Do tela kone se dostávají krmivem. Behem zimních mesícu prežívají zapouzdrení hluboko ve strevní stene. Následné uvolnení velkého množství cervu v jarních mesících muže vyvolat masivní poškození steny streva, které muže být až smrtelné. Tito parazité krome ztráty telesné kondice mohou vyvolat prujmy a koliky, které v težkých prípadech vedou k úmrtí kone. Krome prímého poškození strevní steny dochází vlivem vylucovaných toxinu i k poškození jaterního parenchymu.
Velcí strongyli
Tito cervi žijí hlavne ve slepém a tlustém streve. Ústní kapsulí jsou prisátí na stenu streva, kterou poškozují. Do tela kone se opet dostávají pozrením larev, které zvlášte za vlhkého pocasí vylézají na mokré, orosené traviny nebo vlhké zdi stájí, kdy je kun pri olizování invaduje do žaludku. Nedospelá larvální stádia migrují do krevních cév , které krví streva. Tato migrace poškozuje steny cév, ale zvyšuje i riziko tvorby krevních sraženin. Narušení prívodu krve do strev z duvodu parazitárního poškození vede ke kolikám a výjímecne i ke smrti.
Roupi
Tento parazit žije v tlustém streve a dospelí jedinci migrují ke konecníku kone. Samicky kladou vajícka zevne kolem ritního otvoru, kde visí casto v podobe špinave bílých nebo nazelenalých povlaku. To vyvolává intenzivní dráždení, které vede ke škrábání kone v okolí konecníku o hrazení nebo steny. Ocas je odrený, žíne jsou zježené a vede to casto i k tvorbe otevrených krvácivých ran. Vajícka tak pri odírání spadávají na podestýlku a krmivo, které kun sežráním opet prijímá.
Škrkavky
Patrí k nejznámejším, nejcastejším a nejvetším parazitum kone. Tito oblí cervi jsou dlouzí až 25 cm a samice až 38 cm. Žijí v tenkém streve, prelézají však i do tlustého, nebo naopak do žaludku, jater, slinivky brišní a mohou perforovat strevo a vniknout, tak i do dutiny brišní. Samicky kladou velké množství vajícek, které nacházíme v trusu. Vajícka jsou znacne odolná a v zemi živá vydrží nekolik let. Bežné desinfekcní roztoky jsou neúcinné, zato teplota 50 C je usmrcuje ihned. Kun se nakazí pozrením vajícek znecištené slámy nebo krmiva. Ojedinelé škrkavky prímo neškodí, jsou však nebezpecné tím, že prochází do žlucovodu nebo vývodu slinivky brišní a ucpáním zpusobují pak nebezpecné poruchy zdravotního stavu. Masivní výskyt u mladých koní zpusobuje problémy trávicího traktu a podílí se na špatném rustu.
Plicní cervi
Nejsou v našich podmínkách castým ani typickým parazitem. Pokud se objeví, kone vykazují príznaky respiracního onemocnení napr. kašlání. Larvy spolu s trávou se dostanou do žaludku, odkud krevním recištem migrují do plic, kde dospejí a zacnou produkovat vajícka. Ta jsou vykašlávána, spolknuta a spolu s trusem se dostávají zpet na pastvinu.
Zubovky
Behem nekolika prvních týdnu života jsou hríbata velmi citlivá na tyto malé parazity. K nákaze hríbat dochází prostrednictvím mléka neošetrených klisen. Proto by se klisny mely odcervit pred ohrebením, v oblastech s výskytem zubovky je treba hríbata odcervit ve stárí 4 týdnu.
Tasemnice
Ve streve kone žijí tri druhy a nejvetší z nich dosahuje až 80 cm délky a 25 mm šírky. Hromadí se v míste spojení tlustého a tenkého streva. Ojedinele zase neškodí, nekdy se však vyvinou v tak velkém množství, že zpusobují vážné poruchy zažívání, chudokrevnost a hubnutí.
Motolice
U koní je možná invaze motolicí ovcí, jejímž mezihostitelem jsou plži. Pri silných nákazách muže dojít k úhynu.
Ochrana proti parazitum
Nejlepší ochrana je prevence a dobrý antiparazitární program. Organizace pastvy a pobytu koní ve výbezích je duležitou soucástí preventivních opatrení. Nedovolte, aby jednotlivé pastevní areály byly pretežovány. Pri velké koncentraci koní na malé ploše muže množství vajícek parazitu pricházejících s trusem jednoho invadovaného kone infikovat a promorit celé stádo. Pamatujte, že vajícka parazitu prežívají od podzimu minimálne do léta. Pokud je to možné, rozdelte pastvu na více oplutku a v nich kone presouvejte vždy na cistou plochu. Zamorenou pastvinu pak nechejte jednu pastevní sezónu odpocinout a trávu sklidte na seno. Kone je výhodné odcervit 48 hod. pred vyhnáním na pastvu. Sber trusu je nejlepší prevence, kterou si však asi muže v pastevních oplutcích dovolit jen málokdo. Proto alespon castým rozvlácením snižujte pocet a koncentraci nárustu parazitu na pastve.
Zamokrené a bahnité cásti výbehu odvodníme nebo ohrazením zamezíme koním prístupu do techto ploch, címž snížíme nebezpecí pozrení plžu. Rovnež napajedla udržujeme v cistote. Nejlepším rešením je instalace samonapajecek do výbehu s prívodem vody z vodovodu nebo privést pitnou vodu v cisterne s napájeckami.
Vajícka parazitu jsou prevážne velmi odolná a proto mohou ve stáji prežívat nekolik let. Udržujte stáje cisté a pravidelne provádejte mechanickou ocistu a dezinfekci podlah a sten . Nezkrmujte trusem znecištené objemné krmivo a jádro podávejte vždy do vycištených žlabu.
Praktické odcervování
Pri podávání antiparazitárního prostredku je treba znát hmotnost kone. Dávkování provádet vždy na základe výpoctu podle živé hmotnosti. Poddávkování muže rychle navodit vznik rezistence vuci preparátu. Než budete odcervovat, nechejte si udelat od veterinární služby koprologické vyšetrení, aby jste znali promorenost, druh parazita a tím vám veterinár mohl doporucit odpovídající preparát. Promyslete si svuj program dopredu a vedte si peclivou evidenci, kdy a jakým prostredkem bylo odcervení provedeno. Nedostatecné a nekvalitní odcervení muže navodit poškození zdraví kone a stres. Všechny kone, kterí se spolecne pasou je treba odcervit spolecne a najednou. Ve stáji, kde jsou kone nekolika vlastníku nebo se casto kone mení, je žádoucí pristoupit na spolecný program a pred príchodem nového kone dbát na jeho odcervení.
Ošetrení brezích klisen: odcervujte 1 mesíc pred porodem, potom jednou za 2 mesíce.
Hríbata: první odcervení se doporucuje ve veku 6 - 8 týdnu. Poté do veku 3 let ošetrujte v 8 týdenních intervalech.
Dospelí kone: starší kone 3 let ošetrujte nejméne jednou za 3 mesíce. V prípade velké promorenosti zkratte termín na 8 týdnu.
Plemenní hrebci: termín ošetrení se doporucuje jednou za 8 týdnu.
Volbu antiparazitárního prostredku konzultujte s veterinárním lékarem, který na základe vaší evidence a výsledku koprologického vyšetrení zvolí takový preparát, který bude mít nejlepší úcinnost a navrhne vám i termín opakování. Vyvarujete se tak pri opakovaném používání jednoho preparátu vzniku rezistence nebo nárustu promorenosti. Úcinnost odcervení zkontrolujte opakováním koprologického vyšetrení. Pocet potrebných dnu na opetovné zjištení vajícek parazitu v trusu koní je po podání ruzných prípravku rozdílný (od 14 - 70 dnu). Vcasným a pravidelným odcervováním zajistíte u svých koní dobrou telesnou kondici, prevenci zdravotních poruch a nebudete prokrmovat, protože prispejete k optimálnímu využití krmiv.
MVDr. Jaroslav Dražan
Parazité koní mohou velmi negativne ovlivnovat zdravotní stav a pohodu koní všech vekových skupin. Zvlášte mladší vekové kategorie, které jsou odchovávány pastevním zpusobem jsou vystaveny parazitárním invazím nejvíce a proto jim musíme venovat zvýšenou pozornost nejen preventivní, ale i kurativní. Parazitózy rozdelujeme na vnejší a vnitrní. Vnejší parazitózy s klinickými projevy vetšinou odhalí sám chovatel. Po diagnostice parazita veterinární službou a aplikaci odpovídajícího antiparazitika dochází pomerne rychle k uzdravení bez dalších následku. Jiná situace nastává u invazí vnitrních parazitu, které bez terapie mohou koncit napríklad vážnou kolikou a smrtí .
Vhodný program pravidelného odcervování je proto nezbytný. Úcinný preventivní program má za cíl prerušení cyklu a rozmnožování parazitu. Nedelejme si však iluze, že se mužeme parazitu zbavit jednou provždy. Existuje množství ruzných druhu parazitu, kterí užívají kone jako hostitele ve svém vývojovém cyklu. Stupen poškození organizmu kone závisí na jeho druhu, životním cyklu ( zda zustává na jednom míste, nebo migruje po celém tele), množství jedincu a samozrejme na aktuálním zdravotním stavu zvírete.
Parazitární infekce se dejí predevším orální cestou (pres trávicí cesty), intrauterinní ( pres delohu), laktogenní ( pri sání mléka) a perkutánní (pres kuži). Pro prenos infekce hrají duležitou roli tzv. vektory. Pro primární vektor je charakteristický prímý úzký kontakt s parazitem, který vede následne k ruzným klinickým projevum onemocnení. Pro sekundární vektor je charakteristická cesta pres mezihostitele, který v následných dalších vývojových stádiích muže teprve vyvolat zmeny zdravotního stavu.
Malí strongyli
Jsou nejbežnejším parazitem koní a jsou pritom velmi nebezpecní. Do tela kone se dostávají krmivem. Behem zimních mesícu prežívají zapouzdrení hluboko ve strevní stene. Následné uvolnení velkého množství cervu v jarních mesících muže vyvolat masivní poškození steny streva, které muže být až smrtelné. Tito parazité krome ztráty telesné kondice mohou vyvolat prujmy a koliky, které v težkých prípadech vedou k úmrtí kone. Krome prímého poškození strevní steny dochází vlivem vylucovaných toxinu i k poškození jaterního parenchymu.
Velcí strongyli
Tito cervi žijí hlavne ve slepém a tlustém streve. Ústní kapsulí jsou prisátí na stenu streva, kterou poškozují. Do tela kone se opet dostávají pozrením larev, které zvlášte za vlhkého pocasí vylézají na mokré, orosené traviny nebo vlhké zdi stájí, kdy je kun pri olizování invaduje do žaludku. Nedospelá larvální stádia migrují do krevních cév , které krví streva. Tato migrace poškozuje steny cév, ale zvyšuje i riziko tvorby krevních sraženin. Narušení prívodu krve do strev z duvodu parazitárního poškození vede ke kolikám a výjímecne i ke smrti.
Roupi
Tento parazit žije v tlustém streve a dospelí jedinci migrují ke konecníku kone. Samicky kladou vajícka zevne kolem ritního otvoru, kde visí casto v podobe špinave bílých nebo nazelenalých povlaku. To vyvolává intenzivní dráždení, které vede ke škrábání kone v okolí konecníku o hrazení nebo steny. Ocas je odrený, žíne jsou zježené a vede to casto i k tvorbe otevrených krvácivých ran. Vajícka tak pri odírání spadávají na podestýlku a krmivo, které kun sežráním opet prijímá.
Škrkavky
Patrí k nejznámejším, nejcastejším a nejvetším parazitum kone. Tito oblí cervi jsou dlouzí až 25 cm a samice až 38 cm. Žijí v tenkém streve, prelézají však i do tlustého, nebo naopak do žaludku, jater, slinivky brišní a mohou perforovat strevo a vniknout, tak i do dutiny brišní. Samicky kladou velké množství vajícek, které nacházíme v trusu. Vajícka jsou znacne odolná a v zemi živá vydrží nekolik let. Bežné desinfekcní roztoky jsou neúcinné, zato teplota 50 C je usmrcuje ihned. Kun se nakazí pozrením vajícek znecištené slámy nebo krmiva. Ojedinelé škrkavky prímo neškodí, jsou však nebezpecné tím, že prochází do žlucovodu nebo vývodu slinivky brišní a ucpáním zpusobují pak nebezpecné poruchy zdravotního stavu. Masivní výskyt u mladých koní zpusobuje problémy trávicího traktu a podílí se na špatném rustu.
Plicní cervi
Nejsou v našich podmínkách castým ani typickým parazitem. Pokud se objeví, kone vykazují príznaky respiracního onemocnení napr. kašlání. Larvy spolu s trávou se dostanou do žaludku, odkud krevním recištem migrují do plic, kde dospejí a zacnou produkovat vajícka. Ta jsou vykašlávána, spolknuta a spolu s trusem se dostávají zpet na pastvinu.
Zubovky
Behem nekolika prvních týdnu života jsou hríbata velmi citlivá na tyto malé parazity. K nákaze hríbat dochází prostrednictvím mléka neošetrených klisen. Proto by se klisny mely odcervit pred ohrebením, v oblastech s výskytem zubovky je treba hríbata odcervit ve stárí 4 týdnu.
Tasemnice
Ve streve kone žijí tri druhy a nejvetší z nich dosahuje až 80 cm délky a 25 mm šírky. Hromadí se v míste spojení tlustého a tenkého streva. Ojedinele zase neškodí, nekdy se však vyvinou v tak velkém množství, že zpusobují vážné poruchy zažívání, chudokrevnost a hubnutí.
Motolice
U koní je možná invaze motolicí ovcí, jejímž mezihostitelem jsou plži. Pri silných nákazách muže dojít k úhynu.
Ochrana proti parazitum
Nejlepší ochrana je prevence a dobrý antiparazitární program. Organizace pastvy a pobytu koní ve výbezích je duležitou soucástí preventivních opatrení. Nedovolte, aby jednotlivé pastevní areály byly pretežovány. Pri velké koncentraci koní na malé ploše muže množství vajícek parazitu pricházejících s trusem jednoho invadovaného kone infikovat a promorit celé stádo. Pamatujte, že vajícka parazitu prežívají od podzimu minimálne do léta. Pokud je to možné, rozdelte pastvu na více oplutku a v nich kone presouvejte vždy na cistou plochu. Zamorenou pastvinu pak nechejte jednu pastevní sezónu odpocinout a trávu sklidte na seno. Kone je výhodné odcervit 48 hod. pred vyhnáním na pastvu. Sber trusu je nejlepší prevence, kterou si však asi muže v pastevních oplutcích dovolit jen málokdo. Proto alespon castým rozvlácením snižujte pocet a koncentraci nárustu parazitu na pastve.
Zamokrené a bahnité cásti výbehu odvodníme nebo ohrazením zamezíme koním prístupu do techto ploch, címž snížíme nebezpecí pozrení plžu. Rovnež napajedla udržujeme v cistote. Nejlepším rešením je instalace samonapajecek do výbehu s prívodem vody z vodovodu nebo privést pitnou vodu v cisterne s napájeckami.
Vajícka parazitu jsou prevážne velmi odolná a proto mohou ve stáji prežívat nekolik let. Udržujte stáje cisté a pravidelne provádejte mechanickou ocistu a dezinfekci podlah a sten . Nezkrmujte trusem znecištené objemné krmivo a jádro podávejte vždy do vycištených žlabu.
Praktické odcervování
Pri podávání antiparazitárního prostredku je treba znát hmotnost kone. Dávkování provádet vždy na základe výpoctu podle živé hmotnosti. Poddávkování muže rychle navodit vznik rezistence vuci preparátu. Než budete odcervovat, nechejte si udelat od veterinární služby koprologické vyšetrení, aby jste znali promorenost, druh parazita a tím vám veterinár mohl doporucit odpovídající preparát. Promyslete si svuj program dopredu a vedte si peclivou evidenci, kdy a jakým prostredkem bylo odcervení provedeno. Nedostatecné a nekvalitní odcervení muže navodit poškození zdraví kone a stres. Všechny kone, kterí se spolecne pasou je treba odcervit spolecne a najednou. Ve stáji, kde jsou kone nekolika vlastníku nebo se casto kone mení, je žádoucí pristoupit na spolecný program a pred príchodem nového kone dbát na jeho odcervení.
Ošetrení brezích klisen: odcervujte 1 mesíc pred porodem, potom jednou za 2 mesíce.
Hríbata: první odcervení se doporucuje ve veku 6 - 8 týdnu. Poté do veku 3 let ošetrujte v 8 týdenních intervalech.
Dospelí kone: starší kone 3 let ošetrujte nejméne jednou za 3 mesíce. V prípade velké promorenosti zkratte termín na 8 týdnu.
Plemenní hrebci: termín ošetrení se doporucuje jednou za 8 týdnu.
Volbu antiparazitárního prostredku konzultujte s veterinárním lékarem, který na základe vaší evidence a výsledku koprologického vyšetrení zvolí takový preparát, který bude mít nejlepší úcinnost a navrhne vám i termín opakování. Vyvarujete se tak pri opakovaném používání jednoho preparátu vzniku rezistence nebo nárustu promorenosti. Úcinnost odcervení zkontrolujte opakováním koprologického vyšetrení. Pocet potrebných dnu na opetovné zjištení vajícek parazitu v trusu koní je po podání ruzných prípravku rozdílný (od 14 - 70 dnu). Vcasným a pravidelným odcervováním zajistíte u svých koní dobrou telesnou kondici, prevenci zdravotních poruch a nebudete prokrmovat, protože prispejete k optimálnímu využití krmiv.
MVDr. Jaroslav Dražan