první pomoc koni
3. 5. 2007
Umíme koni poskytnout první pomoc pri úrazu?
Je jedno staré rcení: pokud se má kůn zranit, vždy už si zpusob najde. Ti, kterí se pohybují okolo koní delší dobu, se už urcite stali svedky nejakého úrazu. Víte však, jak se máte v takových situacích zachovat? Dokážete rozpoznat, kdy je treba poskytnout koni první pomoc a jak, a kdy naopak je jakýkoli zásah nežádoucí? Jedno špatné rozhodnutí v tomto problematickém období zdravotní krize muže zaprícinit jen další škody, prodlouží nebo znemožní lécení a hojení či muže dokonce zpusobit smrt koně. Která poranení či úrazy jsou neodkladná a vyžadují bezprostrední první pomoc?
Odpoved není jednoduchá - opravdu nelze mnohdy rozpoznat, zda se kun nachází v nebezpecí života a potrebuje neodkladnou lécbu. Obecne lze ríct, že se lidi až príliš obávají krvácení. Klasickým príkladem je kaluž krve ve snehu - celá situace vypadá mnohdy daleko závažneji, než ve skutecnosti je. V žilách kone však koluje krve opravdu hodne a casto i na první pohled velké ztráty nemusí jeho život ohrozit.
NEODKLADNÉ PRÍPADY:
Existuje nekolik typu poranení, která bychom meli vždy považovat za vážná a zajistit jejich rychlé a kvalifikované ošetrení. Nebezpecné jsou bodné rány, obzvlášte v oblasti kloubu nebo kopyta. Rychlé odborné ošetrení vyžadují i řezné rány zasahující šlachy, klouby nebo velké cévy. Také pri poranení ocního bulbu musíme ihned volal veterinární pomoc a stejně budeme postupovat při silném kulhání, neschopnosti kone se pohnout nebo v prípade, že zjistíme zlomeninu. VÁŽNÉ, ALE NE NEODKLADNÉ PRÍPADY:
Na druhé strane napríklad píchnutí vcelou, mírný šok nebo středně vážné rány ve svalovine nebo kuži, které nezasahují šlachy, klouby ci cévy, nejsou neodkladnými prípady. Samozrejme, i ony vyžadují co nejrychlejší kvalifikované ošetrení, mohou však néjakou dobu počkat. Než príjde veterinár, mnohdy poranený kůň psychicky překoná leknutí a bolest (napríklad pri píchnutí včelou) a uklidní se. Celá situace pak nebude vypadat tak dramaticky. Je-li to možné, stací v takovém prípade koně povodit a on se uvolní, někdy muže zkušený ošetřovatel nebo majitel podle pokynu veterináre koni podat uklidnující léky, které mu pomohou prekonat prvotní šok. Je sice pravda, že středne závažné rány na kůži nebo ve svalech potřebují co nejdríve vyčistit a sešít, aby dobre srostly, nejsou však životu nebezpecným problémem. Jak se zachovat, když dojde k úrazu
"V první řade je nutné neztrácet hlavu a nepropadat panice!"
"Velice duležité je umět poranení co nejpresneji popsat. Vždyt veterinár se musí rychle rozhodnout pouze na základe telefonického rozhovoru, zda se jedná o neodkladný prípad či nikoli."
Jak už jsem psal, veterinári musíme podat co nejpresnejší informace. Je třeba ho informovat, na jakém míste je kůň zraněn, jak vážné je asi toto poranení, jak bolestivé, zda kůň krvácí a kolik krve ztratil, zda se muže kun hýbat.
Pokud se nacházíte někde v terénu nebo jen v rušném prostredí, je dobré kone odvést na klidné místo, pokud muže chodit, samozrejme. Sedíte-li na něm, je třeba z nej ihned sesednout. Výjimkou je situace, kdy se oba nacházíte mezi vcelami. Zde je dobré pokud možno v klidu odjet pryč, protože jakmile jednou koně zastavíte, muže se stát, že bude chtít utéct a stane se neovladatelným.
Dále je třeba zkontrolovat životní funkce koně. Veterinári velmi pomůžeme, když jsme schopni ho po telefonu informovat o tepové a dechové frekvenci a teplotě.
Je-li to možné, uklidníme koně a změříme mu tepovou frekvenci. Nejjednodušší je s pomocí fonendoskopu poslouchat srdce. Komurku fonendoskopu priložíme na hrudník za levý loket. Normální tepová frekvence kone se vetšinou pohybuje mezi 28 až 40 tepy za minutu. Těsne po poranení muže vyskocit na 100, po uklidnení kone by měla klesnout. Pokud se kůň na pohled zklidnil, avšak tepová frekvence je stále okolo 60, kůň má ješte porád problémy, drží-li se delší dobu na 80 a více, je situace vážná.
Zhodnotíme dýchání. Kůň má v klidu 8 - 16 dechů za minutu, dýchá zhluboka. Vidíme, jak se mu pravidelne zvedá bricho i hrudník. Rychlé a povrchní dýchání svedcí o tom, že kůň je v šoku, dýchá-li prerývane a z težka, trpí nejspíše velkými bolestmi. Posuzovat dýchání však můžeme už tehdy, když se kůň uklidnil, jinak to nemá smysl, protože každé rozrušení se projeví změnou dýchání.
O celkovém stavu koneě nám hodně řekne barva sliznic. Zkontrolujeme sliznici dásní, pysku a spojivek (ocní vícka). Zdravý kůň má sliznice jasně růžové, lesklé a hladké. Jsou-li svetle růžové, bledé, může to být způsobeno bolestí, ztrátou krve nebo chudokrevností (málo červených krvinek nebo hemoglobinu). Naopak červené a překrvené sliznice bývají při horečkách nebo silném zánětu v těle. Jsou-li cihlově cervené, je kůň pravděpodobně dehydratovaný (odvodněný). Nahnědlé překrvené sliznice jsou u koní v šoku, kteří mají vážné problémy s krevním oběhem. Modrá barva sliznic napovídá o nedostatečném prokysličení tkání, to znamená, že je problém s krevním oběhem nebo s dýcháním - a to je velice vážná až krizová situace.
Důležité je také stanovit tzv. CRT - anglicky capillary refill time (čas naplnění kapilár). Ten zjistíme tak, že prstem stlačíme na chvilku dásně nad řezáky a meríme dobu, kdy bílý otisk zase zrůžoví. Normálně by CRT nemělo být delší než 2 - 3 sekundy. Protáhne-li se tato doba pres 4 sekundy, kůň má vážné problémy, protože jeho krevní oběh není nejspíš v porádku.
Máme-li teplomer, změríme koni rektální teplotu (v ritním otvoru). Normální teplota dospelého koně se pohybuje mezi 37,2 a 38,5°C. Stoupne-li nad 39,5°C, muže způsobit teplotní vyčerpání organismu a hrozí zhroucení. Tento případ je opravdu neodkladný. Naopak snížená teplota (pod 37°C) provází šokové stavy, napríklad šok z bolesti, ze ztráty krve nebo vnitrního poškození organismu (napríklad po pádu nebo po nehodě při přepravě).
I majitel může provést jednoduché vyšetření oka. Po poranění hlavy zkontrolujeme, zda nejsou oteklá víčka a neteče v okolí oka krev, hledáme poranění, zjištujeme slzotok. Chceme-li zjistit, zda kůň vidí, přibližte k jeho oku ruku. Zdravý kůň uhne nebo alespoň přivře oko či zamrká. Ale pozor - pokud se dotkneme řas nebo hmatových chlupů okolo víček, či zpusobíme-li pohybem ruky závan vzduchu, zamrká i slepý kůn. Zjisti, zda kůň normálně reaguje na podněty, zda je bdělý a při plném vědomí.
Nyní je třeba zjistit, zda je kůň schopen se hýbat, pokud ano, zda se pohybuje normálně. Zjištuj to však pouze v kroku. Zkus ho otocit na obě strany, couvni s ním. Nikdy s ním neklusej, můžeš jen zhoršit jeho stav.
Je třeba vědět, jestli není kůň dehydratovaný. Udělej kožní řasu na krku nebo na lopatce a pusť ji. U zdravého koně se kožní řasa do 2 sekund vyrovná. Tato zkouška však není spolehlivá, napríklad mokří nebo spocení kone vyrovnávají kožnířasu pomaleji. Je-li kůň hodně dehydratovaný, kožní řasa zůstává po dobu tří sekund i déle.
Co můžeme a nesmíme s koněm ěelat, když čekáme na příjezd veteřináre
Nyní si stručně řekněme, jak ješte mužeme koni pomoct, než veterinář prijede, a co bychom nikdy dělat neměli.
Prvořadým úkolem majitele nebo ošetřovatele je uklidnit koně. Sundej mu sedlo a uzdečku, nasad ohlávku a vodítko a (je-li to možné) odved ho na klidné a bezpečné místo, napríklad do stáje nebo mycího boxu nebo prostě někam, kde je klid. Pokud kůň sám stojí klidne, nech ho být. Pokud je však rozrušený, mužeš ho uklidnit tím, že ho budeš vodit dokola. Velmi rozrušeného kone mohou vodit dva lidé na dvou lonžích. Je třeba však dbát na vlastní bezpečnost. Někdy koně zklidníme tak, že mu prekryjeme oci hadrem, bundou nebo nečím podobným nebo mu do uší vložíme vatu. Koně často zklidníme podáním sena. Je třeba jen dávat pozor na jednu věc: pokud předpokládáme, že za krátkou dobu se něm bude delat nejaký chirurgický zákrok, nesmíme kone ničím krmit, protože by to mohlo zkomplikovat anestézii. Jsme-li na pochybách, zda koně krmit či ne, radeji mu seno podávat nebudeme.
Pokud kůň krvácí, je treba zastavit krvácení přiložením tlakového obvazu nebo bandáže na ránu. Při přitahování tlakového obvazu musíme dát pozor, abychom nezaškrtili šlachy. Proto je lepší použít velká obinadla s polštárem než prostá škrtidla.
Ránu, která nekrvácí nebo krvácí jen trochu, můžeme vypláchnout - a to proudem čisté vody anebo dezinfekcním roztokem. Proud vody nebo ředeného dezinfekcního přípravku odstraní z rány kamínky, prach, odumřelé tkáne a jiné nečistoty. Vynikajícím dezinfekcním přípravkem k výplachu ran je roztok Betadine. Nejlépe ho připravíme tak, že do 1 litru sterilního fyziologického roztoku (objednejte si jej u vašeho veterináre, je dobré mít sterilní fyziologický roztok ve stájové lékárnicce) přidáme 10 - 50 ml Betadine (roztok bude mít barvu "ledového caje"). Tento roztok nabereme do větší injekční stříkacky a vypláchneme jím ránu. Pokud potrebujeme roztoku více, nalijeme jej do plastikového pytlíku ci umelohmotné láhve, zapíchneme do nej hrubou jehlu (nejlepší jsou kovové "kravské" jehly) a pod tlakem vyplachujeme ránu.
Nikdy ránu neošetrujte prípravky, které na ní zanechají povlak nebo ji zabarví (Kubatol, Aureomycin apod.), protože tím znesnadníte veterinári její vyšetrení.
Stejně tak nikdy nepodávejte koni léky tišící bolest (pokud veterinár po telefonu nenarídí jinak), protože tím pouze zamaskujete pravý problém a opet znesnadníte nebo dokonce znemožníte veterináři zjistit závažnost poranení. Pokud je kůň odvodněný (dehydratovyný) nebo dokonce v šoku, může se stát, že po podání nekterých uklidnujících látek (například acepromazin nebo xylazin) ještě více snížite jeho krevní tlak a to může mít za následek jeho kolaps (zhroucení).
Dríve, než vytáhnete zapíchnutý hrebík z kopyta, označte si místo zapíchnutí. Dírka se totiž po vytáhnutí hrebíku zatáhne a vy snadno zapomenete, kde je ranka (nebo dokonce která noha to vlastně byla!). Anebo hřebík nechte v kopytě, než přijede veterinář.
Dříve, než vytáhnětě z těla koně hlouběji zapíchnutý predmět (například odštěpek dřeva, hrebík apod.), stokrát si to rozmyslete. Mnohdy je lepší na nic nesahat (obzvláště tehdy, když je předmět zapíchnutý v noze, v prsou, hrudníku). Pokud totiž zasáhl nějakou tělní dutinu nebo kloub, otevřete je tak infekci. Dalším důvodem je možnost krvácení. Pokud je predmet zapíchnutý v hrudníku, může zasahovat plíce. Vytáhnete-li ho, plíce kolabují. Proto v těchto případech nechte všechno "na svém míste", veterinář bude připraven na všechny komplikace, které mohou po vytažení vbodnutého předmětu nastat.
Pokud má kůň poraněné oko, nedělejte vůbec nic. Každá aktivita kone jen více zneklidní. K ošetření poraneného oka je třeba koně uspat nebo ho alespon léky uklidnit a provést na oku místní znecitlivení.
Pokud má kůň neco zlomeného, je třeba ho opět uklidnit a pouze čekat na veterináře.
Patujte, že po úrazu je vždy třeba zachovat klid, teprve s čistou hlavou a bez paniky ohodnotit situaci a ihned volat veterináře. Pak se budete řídit jeho pokyny. Často je méně lepší než více a mnohdy koni pomůžete jen tím, že ho uklidníte a necháte být.
Materiál cerpán z www.equichannel.cz
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář