Hniloba kopyt
8. 5. 2007
Hniloba strelky
Hniloba strelky je velice castým slovem pro ty, kterí se pravidelne tocí okolo koní. Je to jedno z nejbežnejších onemocnení konského kopyta. Ví však nekdo, co to vlastne hniloba strelky je? Jak ji lécit nebo, ješte lépe, co delat, aby se n kopytech vubec neobjevila?
Hniloba postihuje predevším strelku (nikoli strel, to je onen klínovitý útvar na chodidlové ploše kopyta) a její strední a prípadne i postranní rýhy. Onemocnení poznáme podle toho, že tyto struktury zmeknou. Když vybíráme kopyto, na kopytním hácku nám ulpí cerná, mazlavá a charakteristicky páchnoucí hmota. Strel nebo jeho cást zacne pomalu degenerovat, mekne a praská, následkem podráždení muže muže na nekterých místech rohovina prerustat. V lehcích prípadech jsou postižené pouze povrchové vrstvy strelky, v težších prípadech (když se hniloba nezacne vcas lécit) se muže onemocnení rozšírit i do hlubších tkání a okonce muže dojít k rozpadu strelky, jejímu zakrnení a zúžení celého kopyta. Kone, u kterých hniloba postihla pouze povrchové, necitlivé vrstvy strelky, obvykle nekulhají. Už tehdy je však treba hnilobuprelécit, protože se muže rozšírit do citlivých tkání strelky, což kone dost bolí a zacnou kulhat.
Príciny vzniku hniloby
Príciny vzniku hniloby nejsou zcela objasnené, vetšinou je však odborníci vidí v pusobení vnejších vlivu na rohovinu strelu, predevším v necistote, v mechanickém poškození strelu a v infekci.
Predpokládá se, že toto onemocnení zpusobují bakterie, anaerobní Clostridium sporogenes, která se spolecne s bakterií Escherichia coli schopná rozrušovat rohovinu.
Hniloba strelky se vetšinou dává do souvislosti se špatnou pécí o kopyta. Lze se s ní setkat u koní, kterí delší dobu stojí ve výbehu nebo ve stáji, kde je na podlaze mokrý hnuj. Casto stací, že se koním nevybírají pravidelne kopyta. Na druhé strane se toto onemocnení muže objevit i u kone, který nikdy v hnoji nestál. V techto prípadech mají kone vrozenou (nebo získanou) príliš hlubokou strední strelkovou rýhu, kde se udržuje vlhkost a necistoty. Další prícinou vzniku hniloby jsou podkovy s vložkou, která prekrývá strelku. Taková vložka je dobrá k tomu, aby chránila kopyta pred otlacením v kamenitém terénu nebo aby tlumila nárazy kopyt o tvrdý povrch silnic. Na druhé strane však úplne znemožnuje vycistit kopyto. Výsledek je ten, že se mezi kopyto a vložku dostane sláma, hobliny, prach a predevším vlhkost, které tam zustanou po dobu šesti až osmi týdnu - než se kun prekove. A práve dlouhodobé pusobení vlhkosti a špíny vytvorí príhodné prostredí pro bakterie, které zpusobí vznik hniloby.
Urcite však na rozvoj onemocnení mají vliv i vnitrní faktory organismu, protože hniloba se u ruzných koní lécí ruzne "obtížne". Na druhé strane bude záviset na kvalite rohoviny kopyta, do jaké míry ji nepríznivé podmínky prostredí mohou narušit. Obecne lze ríci, že hnilobou strelky jsou ohroženi práve ti kone, kterí stojí nebo se pohybují ve vlhkém prostredí, i když jsou výjimky, kdy je touto nemocí postižen kun v dobrých podmínkách s dobre tvarovanými kopyty.
Jak se vyhnout hnilobe strelky?
Návod je velice jednoduchý - udržovat kopyta kone v cistote a suchu. Pokaždé, když kone pred ježdením ošetrujeme, je nutné u vycistit kopyta. Nastací zbavit necistot jen chodidlovou plochu, ale i strelku a její rýhy. Tak se lze do jisté míry vyvarovat hniloby, ale zároven také zjistíme, jestli je kopyto v porádku - muže tam být kamínek nebo zapíchnutý hrebík. Je nutné, aby kun stál v suché a cisté podestýlce a aby ani výbeh nebyl promocený a znecištený trusem.
Duležitá je i správná a pravidelná korektura kopyt a podkování!
Co je treba udelat pri prvních príznacích tohoto onemocnení?
V první rade vycisti kopyto. Snaž se odstranit co nejvíce mekké, cerné hmoty z postižených míst. Potom kopyto rádne vysuš. Ideální je pozvat kováre, který kopytním nožem opatrne odstraní zmenenou rohovinu. Existuje spousta komercních prípravku, které slouží k vysušení kopyta a jeho dezinfekci. Dríve se používala ruzná stringencia a dezinficiencia (napríklad drevitý dehet, modrá skalice, formaldehyd). Jejich úcinek býval rychlý a dobrý, ale hrozilo zde nebezpecí, predevším pri opakovaném nebo dlouhodobejším ci "preventivním" používání, že tyto prípravky príliš vysušily a narušily rohovinu a tím ji naopak ucinily citlivejší na další vlivy a hlavne na infekci bakteriemi. Napríklad drevitý dehet je navíc nebezpecný rakovinotvorným úcinkem pokud se dostane na kuži ci jinou živou tkán.
Provádely se ruzné pokusy na téma: jak chemikálie, používané bežne k lécbe a prevenci hniloby ci jiných infekcí kopyt a paznehtu, ovlivnují kvalitu již narostlé rohoviny. Sledovalo se konkrétne pusobení 2% roztoku formaldehydu ve vode, 5% roztoku modré skalice ve vode a bahna. Obecne byla více postižena nekvalitní rohovina, dále rohovina patek a strelky (kvalitní rohovina kopytní steny odolávala nejlépe).
Roztok formaldehydu príliš neovlivnil propustnost rohoviny, avšak zpusobil cetné drobné prasklinky v rohovine, rovnobežné s povrchem kopyta. Už za 48 hodin zpusobil formaldehyd praskliny o délce až 11mm! Formaldehyd totiž reaguje s molekulami bílkovin v rohovine kopyta a zpusobuje, že rohovina je sice tvrdší, ale zato krehcí (snadneji praská). Propustnost rohoviny neovlivnuje, protože nereaguje s molekulami tuku v rohovine.
Roztok modré skalice už za 24 hodin pronikl skrze celou rohovinu patek a chodidla, a to v mezirourkovém prostoru. Nedošlo k popraskání rohoviny, ale k ovlivnení její propustnosti, protože soli medi (takže i skalice) reagují s molekulami tuku a mení jejich vlastnosti - kopyto vysušují.
Bahno jen málo zmenilo propustnost kvalitní rohoviny ani nezpusobilo její popraskání (trpely opet nejvíce patky), poškodilo však rohovinu nekvalitní.
Je jasné, že narušení rohoviny kopyta, její struktury, pružnosti a propustnosti, ovlivní také její odolnost proti infekcím. Narušená, vysušená a rozpraskaná rohovina bude mnohem náchylnejší na hnilobu. Takže i "poctivá" lécba ne príliš vhodnými prípravky muže mít práve opacný úcinek.
Na základe podobných výzkumu se dnes uprednostnují k lécbe hniloby strelu jiné léky: takzvaná krustika. K nim patrí prípravkyk s jódem (napr. 10% jódéter) nebo metylénová modr. Další možností jsou Kubatol Pix, Lotagen konc., Aureomycina. Pred aplikací jakéhokoli prípravku je treba rohovinu kopyta vždy dukladne ocistit.
Vetšina z uvedených látek jsou velice silné chemikálie, které obecne dráždí tkáne a nesmí se dostat na korunku nebo nebo na kuži spenky.
Když hniloba za nekolik dní (2-3) neustoupí, je treba zavolat veterináre, který zvolí jinou metodu lécby. Pokud jsou postižené hlubší vrstvy a dojde k zakrnení strelky, dá se použít zámková podkova, která ji na nejaký cas nahradí a podporí její rust. Veterinár zároven rozhodne, jak se bude kopyto dále lécit.je také možné, že se nejedná o hnilobu, ale o úplne jiné onemocnení kopyta.
Podobá se hnilobe: Rakovina kopyt
Je to onemocnení kopyta, které si lze splést s hnilobou. Je docela možné, že práve v prípade, kdy se do nekolika dnu nepodarí vylécit "hnilobu", se jedná o rakovinu kopyt. A tady je treba ihned zavolat veterináre, protože toto onemocnení je mnohem závažnejší.
Rakovina je, na rozdíl od hniloby, onemocnení hybertrofické a odborným názvem se oznacuje jako pododermatitis verrucosa chronica (tedy zánet).
Obe onemocnení - hniloba i rakovina - postihují zpocátku oblast strelky. Podobne jako hniloba se rakovina kopyt projevuje nepríjemným zápachem (casto však mnohem silnejším). Rozdíl mezi temito dvema nemocemi je v tom, že pri rakovine kopyt nedochází k rozpadu strelky a jejího okolí, ale naopak k jejímu nadmernému bujení (profilaci).
Ze strelky a jejich postranních rýh zacne vyrustat prstum podobná belavá hmota a strelka za chvilku vypadá jako kveták. Tato hmota je mekká, po sebemenším poranení silne krvácí a hlavne je velice citlivá, takže kun pri pohybu kulhá. Pokud se rakovina nezacne ihned lécit, muže se velice rychle rozrust a úplne deformovat kopyto.
Príciny rakoviny kopyt nejsou známy. Ackoli zde casto dochází k infekci, nebylo dokázáno, že by ji zpusobovaly bakterie. Velkou roli, jako u hniloby, tu také hrají špatné hygienické podmínky ve stáji nebo ve výbehu.
Lécba rakoviny kopyt je úplne jiná než lécba hniloby (a musí jí stanovit a provádet veterinár), proto je dobré co nejdríve zjistit, jakým onemocnením je kopyto vlastne postiženo. Pri rakovine kopyt je nutno odstranit abnormální tkán, casto je k tomu treba kone sledovat nebo dokonce úplne uspat, protože mohou být zmenené i hloubeji uložené vrstvy strelky, které jsou citlivé a jejich odstranení je bolestivé. Po odstranení zmenených tkání se na postižená místa dávají silná antibiotika a jodové preparáty nebo Lotagen. Na kopyto se potom dává tlakový obvaz, protože je duležité, aby bylo po celou dobu lécby udržováno v suchu a cistote. stálý tlak na strelku brání jejímu nadmernému bujení. Casto pomuže také injekcní podávání antibiotik.
Rakovina se nekdy hojí velice špatne, muže se stát, že se musí nekolikrát zmenit zpusob lécby, než zacne být úcinná. Je-li postižené jedno kopyto, zahojí se (v lepším prípade) za nekolik týdnu, je-li však postiženo více kopyt soucasne, musí se lécit jedno za druhým a hojení se zak protáhne až na 2-3 mesíce.
Takže:
Prvním, co mužeš pro zdraví kopyt svého kone udelat, je pravidelné odklízení hnoje a vlhkých míst z boxu, úpravavýbehu a pastvin a poctivé vybírání a cištení strelky.
Když pri cištení kopyt zjistíš, že chodidlo nebo strelka není v porádku, páchne, je rozbredlé, bolestivé nebo se olupuje, je vždy dobré zavolat veterináre. Pokud se onemocnení nezacalo lécit vcas, muže být strelka natolik postižená, že nebude dlouho schopná vykonávat svoji funkci. Lécba se pak protáhne na nekolik týdnu až mesícu a to znamená, že po celou tuto dobu nemužeš s konem pracovat.
Materiál cerpán z casopisu Fauna (císlo 06/2003)
Hniloba strelky je velice castým slovem pro ty, kterí se pravidelne tocí okolo koní. Je to jedno z nejbežnejších onemocnení konského kopyta. Ví však nekdo, co to vlastne hniloba strelky je? Jak ji lécit nebo, ješte lépe, co delat, aby se n kopytech vubec neobjevila?
Hniloba postihuje predevším strelku (nikoli strel, to je onen klínovitý útvar na chodidlové ploše kopyta) a její strední a prípadne i postranní rýhy. Onemocnení poznáme podle toho, že tyto struktury zmeknou. Když vybíráme kopyto, na kopytním hácku nám ulpí cerná, mazlavá a charakteristicky páchnoucí hmota. Strel nebo jeho cást zacne pomalu degenerovat, mekne a praská, následkem podráždení muže muže na nekterých místech rohovina prerustat. V lehcích prípadech jsou postižené pouze povrchové vrstvy strelky, v težších prípadech (když se hniloba nezacne vcas lécit) se muže onemocnení rozšírit i do hlubších tkání a okonce muže dojít k rozpadu strelky, jejímu zakrnení a zúžení celého kopyta. Kone, u kterých hniloba postihla pouze povrchové, necitlivé vrstvy strelky, obvykle nekulhají. Už tehdy je však treba hnilobuprelécit, protože se muže rozšírit do citlivých tkání strelky, což kone dost bolí a zacnou kulhat.
Príciny vzniku hniloby
Príciny vzniku hniloby nejsou zcela objasnené, vetšinou je však odborníci vidí v pusobení vnejších vlivu na rohovinu strelu, predevším v necistote, v mechanickém poškození strelu a v infekci.
Predpokládá se, že toto onemocnení zpusobují bakterie, anaerobní Clostridium sporogenes, která se spolecne s bakterií Escherichia coli schopná rozrušovat rohovinu.
Hniloba strelky se vetšinou dává do souvislosti se špatnou pécí o kopyta. Lze se s ní setkat u koní, kterí delší dobu stojí ve výbehu nebo ve stáji, kde je na podlaze mokrý hnuj. Casto stací, že se koním nevybírají pravidelne kopyta. Na druhé strane se toto onemocnení muže objevit i u kone, který nikdy v hnoji nestál. V techto prípadech mají kone vrozenou (nebo získanou) príliš hlubokou strední strelkovou rýhu, kde se udržuje vlhkost a necistoty. Další prícinou vzniku hniloby jsou podkovy s vložkou, která prekrývá strelku. Taková vložka je dobrá k tomu, aby chránila kopyta pred otlacením v kamenitém terénu nebo aby tlumila nárazy kopyt o tvrdý povrch silnic. Na druhé strane však úplne znemožnuje vycistit kopyto. Výsledek je ten, že se mezi kopyto a vložku dostane sláma, hobliny, prach a predevším vlhkost, které tam zustanou po dobu šesti až osmi týdnu - než se kun prekove. A práve dlouhodobé pusobení vlhkosti a špíny vytvorí príhodné prostredí pro bakterie, které zpusobí vznik hniloby.
Urcite však na rozvoj onemocnení mají vliv i vnitrní faktory organismu, protože hniloba se u ruzných koní lécí ruzne "obtížne". Na druhé strane bude záviset na kvalite rohoviny kopyta, do jaké míry ji nepríznivé podmínky prostredí mohou narušit. Obecne lze ríci, že hnilobou strelky jsou ohroženi práve ti kone, kterí stojí nebo se pohybují ve vlhkém prostredí, i když jsou výjimky, kdy je touto nemocí postižen kun v dobrých podmínkách s dobre tvarovanými kopyty.
Jak se vyhnout hnilobe strelky?
Návod je velice jednoduchý - udržovat kopyta kone v cistote a suchu. Pokaždé, když kone pred ježdením ošetrujeme, je nutné u vycistit kopyta. Nastací zbavit necistot jen chodidlovou plochu, ale i strelku a její rýhy. Tak se lze do jisté míry vyvarovat hniloby, ale zároven také zjistíme, jestli je kopyto v porádku - muže tam být kamínek nebo zapíchnutý hrebík. Je nutné, aby kun stál v suché a cisté podestýlce a aby ani výbeh nebyl promocený a znecištený trusem.
Duležitá je i správná a pravidelná korektura kopyt a podkování!
Co je treba udelat pri prvních príznacích tohoto onemocnení?
V první rade vycisti kopyto. Snaž se odstranit co nejvíce mekké, cerné hmoty z postižených míst. Potom kopyto rádne vysuš. Ideální je pozvat kováre, který kopytním nožem opatrne odstraní zmenenou rohovinu. Existuje spousta komercních prípravku, které slouží k vysušení kopyta a jeho dezinfekci. Dríve se používala ruzná stringencia a dezinficiencia (napríklad drevitý dehet, modrá skalice, formaldehyd). Jejich úcinek býval rychlý a dobrý, ale hrozilo zde nebezpecí, predevším pri opakovaném nebo dlouhodobejším ci "preventivním" používání, že tyto prípravky príliš vysušily a narušily rohovinu a tím ji naopak ucinily citlivejší na další vlivy a hlavne na infekci bakteriemi. Napríklad drevitý dehet je navíc nebezpecný rakovinotvorným úcinkem pokud se dostane na kuži ci jinou živou tkán.
Provádely se ruzné pokusy na téma: jak chemikálie, používané bežne k lécbe a prevenci hniloby ci jiných infekcí kopyt a paznehtu, ovlivnují kvalitu již narostlé rohoviny. Sledovalo se konkrétne pusobení 2% roztoku formaldehydu ve vode, 5% roztoku modré skalice ve vode a bahna. Obecne byla více postižena nekvalitní rohovina, dále rohovina patek a strelky (kvalitní rohovina kopytní steny odolávala nejlépe).
Roztok formaldehydu príliš neovlivnil propustnost rohoviny, avšak zpusobil cetné drobné prasklinky v rohovine, rovnobežné s povrchem kopyta. Už za 48 hodin zpusobil formaldehyd praskliny o délce až 11mm! Formaldehyd totiž reaguje s molekulami bílkovin v rohovine kopyta a zpusobuje, že rohovina je sice tvrdší, ale zato krehcí (snadneji praská). Propustnost rohoviny neovlivnuje, protože nereaguje s molekulami tuku v rohovine.
Roztok modré skalice už za 24 hodin pronikl skrze celou rohovinu patek a chodidla, a to v mezirourkovém prostoru. Nedošlo k popraskání rohoviny, ale k ovlivnení její propustnosti, protože soli medi (takže i skalice) reagují s molekulami tuku a mení jejich vlastnosti - kopyto vysušují.
Bahno jen málo zmenilo propustnost kvalitní rohoviny ani nezpusobilo její popraskání (trpely opet nejvíce patky), poškodilo však rohovinu nekvalitní.
Je jasné, že narušení rohoviny kopyta, její struktury, pružnosti a propustnosti, ovlivní také její odolnost proti infekcím. Narušená, vysušená a rozpraskaná rohovina bude mnohem náchylnejší na hnilobu. Takže i "poctivá" lécba ne príliš vhodnými prípravky muže mít práve opacný úcinek.
Na základe podobných výzkumu se dnes uprednostnují k lécbe hniloby strelu jiné léky: takzvaná krustika. K nim patrí prípravkyk s jódem (napr. 10% jódéter) nebo metylénová modr. Další možností jsou Kubatol Pix, Lotagen konc., Aureomycina. Pred aplikací jakéhokoli prípravku je treba rohovinu kopyta vždy dukladne ocistit.
Vetšina z uvedených látek jsou velice silné chemikálie, které obecne dráždí tkáne a nesmí se dostat na korunku nebo nebo na kuži spenky.
Když hniloba za nekolik dní (2-3) neustoupí, je treba zavolat veterináre, který zvolí jinou metodu lécby. Pokud jsou postižené hlubší vrstvy a dojde k zakrnení strelky, dá se použít zámková podkova, která ji na nejaký cas nahradí a podporí její rust. Veterinár zároven rozhodne, jak se bude kopyto dále lécit.je také možné, že se nejedná o hnilobu, ale o úplne jiné onemocnení kopyta.
Podobá se hnilobe: Rakovina kopyt
Je to onemocnení kopyta, které si lze splést s hnilobou. Je docela možné, že práve v prípade, kdy se do nekolika dnu nepodarí vylécit "hnilobu", se jedná o rakovinu kopyt. A tady je treba ihned zavolat veterináre, protože toto onemocnení je mnohem závažnejší.
Rakovina je, na rozdíl od hniloby, onemocnení hybertrofické a odborným názvem se oznacuje jako pododermatitis verrucosa chronica (tedy zánet).
Obe onemocnení - hniloba i rakovina - postihují zpocátku oblast strelky. Podobne jako hniloba se rakovina kopyt projevuje nepríjemným zápachem (casto však mnohem silnejším). Rozdíl mezi temito dvema nemocemi je v tom, že pri rakovine kopyt nedochází k rozpadu strelky a jejího okolí, ale naopak k jejímu nadmernému bujení (profilaci).
Ze strelky a jejich postranních rýh zacne vyrustat prstum podobná belavá hmota a strelka za chvilku vypadá jako kveták. Tato hmota je mekká, po sebemenším poranení silne krvácí a hlavne je velice citlivá, takže kun pri pohybu kulhá. Pokud se rakovina nezacne ihned lécit, muže se velice rychle rozrust a úplne deformovat kopyto.
Príciny rakoviny kopyt nejsou známy. Ackoli zde casto dochází k infekci, nebylo dokázáno, že by ji zpusobovaly bakterie. Velkou roli, jako u hniloby, tu také hrají špatné hygienické podmínky ve stáji nebo ve výbehu.
Lécba rakoviny kopyt je úplne jiná než lécba hniloby (a musí jí stanovit a provádet veterinár), proto je dobré co nejdríve zjistit, jakým onemocnením je kopyto vlastne postiženo. Pri rakovine kopyt je nutno odstranit abnormální tkán, casto je k tomu treba kone sledovat nebo dokonce úplne uspat, protože mohou být zmenené i hloubeji uložené vrstvy strelky, které jsou citlivé a jejich odstranení je bolestivé. Po odstranení zmenených tkání se na postižená místa dávají silná antibiotika a jodové preparáty nebo Lotagen. Na kopyto se potom dává tlakový obvaz, protože je duležité, aby bylo po celou dobu lécby udržováno v suchu a cistote. stálý tlak na strelku brání jejímu nadmernému bujení. Casto pomuže také injekcní podávání antibiotik.
Rakovina se nekdy hojí velice špatne, muže se stát, že se musí nekolikrát zmenit zpusob lécby, než zacne být úcinná. Je-li postižené jedno kopyto, zahojí se (v lepším prípade) za nekolik týdnu, je-li však postiženo více kopyt soucasne, musí se lécit jedno za druhým a hojení se zak protáhne až na 2-3 mesíce.
Takže:
Prvním, co mužeš pro zdraví kopyt svého kone udelat, je pravidelné odklízení hnoje a vlhkých míst z boxu, úpravavýbehu a pastvin a poctivé vybírání a cištení strelky.
Když pri cištení kopyt zjistíš, že chodidlo nebo strelka není v porádku, páchne, je rozbredlé, bolestivé nebo se olupuje, je vždy dobré zavolat veterináre. Pokud se onemocnení nezacalo lécit vcas, muže být strelka natolik postižená, že nebude dlouho schopná vykonávat svoji funkci. Lécba se pak protáhne na nekolik týdnu až mesícu a to znamená, že po celou tuto dobu nemužeš s konem pracovat.
Materiál cerpán z casopisu Fauna (císlo 06/2003)